Listová zelenina, která se vyjímá také v okrasné zahradě

Použití má stejné jako špenát, jen pěstování špenátu je poměrně náročné. Na rozdíl od mangoldu špenát znovu nedorůstá, takže se musí vysévat opakovaně, a v letních měsících rychle vykvétá. Mangold má příjemnou ořechovou chuť a nikdy nechutná palčivě ani ostře, jelikož obsahuje totiž méně kyseliny šťavelové, která brání vstřebávání vápníku. 

Vyskytuje se v mnoha barevných varietách, a nejen v zeleninových zahradách působí mangold velmi dekorativně. Odrůdy s tmavě zelenými čepelemi listů, které kontrastují se zářivě červenými řapíky a žilkováním (například odrůda Rhubarb), nebo jemně chutnající odrůdy s řapíky žlutými (Yellow) či pestrobarevnými, bělavými, žlutými, růžovými nebo fialovými (Bright Lights) jsou atraktivní. Jsou vyšlechtěny i variety, jejichž celé listy jsou zbarveny purpurově či fialově.

Je bohatý na vápník, obsahuje i draslík, fosfor, železo, hořčík, měď, zinek a další prvky, zastoupeny jsou vitaminy skupiny B, vitamin C a také provitamin A. Mangold je zdrojem kyseliny listové a vysoce účinných bioflavonoidů.

Sklizeň je vlastně nepřetržitý proces. Po vzejití vyčkáme asi 15 dní, abychom mangold vyjednotili. Po 2 měsících můžeme sklízet listy, a to tak, že vždy odřezáváme listy z vnějšího okraje. Pokud chcete seříznout všechny listy najednou, udělejte to asi 5 cm od země, rostlina pak znovu obrazí.

I mangold bohužel chutná slimákům. Skvrny a nepravidelné čáry na listech mohou způsobovat larvy květilky řepné (poškozené listy ihned odstraňujeme). Jestliže rostliny na kraji sezony přikryjeme netkanou textilií, mušky do nich vajíčka nenakladou. Bílé skvrny na listech a časné vybíhání do květu bývá způsobeno nedostatkem vláhy v horkých dnech. Někdy bývá mangold obalen i mšicemi. Proti škůdcům použijeme vhodné chemické nebo biologické prostředky.