Kompost – nepostradatelná surovina každého pěstitele
Kompost mimo jiné zvyšuje odolnost rostlin před škůdci a chorobami. Je ideálním hnojivem, nic nestojí a navíc se zbavíte spousty zahradního i kuchyňského odpadu. Základem dobrého kompostu je ale trpělivost. Nesmí se nic uspěchat, kompost musí dozrát a teprve pak výrazně zvýší úrodnost a kvalitu půdy.
Základní pravidla kompostování:
Spodní vrstvu kompostu by měl tvořit hrubší, vzdušný materiál. Umožní provzdušňování a odtok přebytečné vody. Jsou to např. nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpka, hobliny, dřevnaté stonky květin apod. Podobný materiál použijeme však i ve vyšších vrstvách. Čím pestřejší bude skladba materiálu, tím bude kompost lepší. Mícháme: vlhké se suchým, porézní materiál s hutnějším, 'hnědé' se 'zeleným' (pouze trávu kompostovat nelze, zahnívala by). Abychom proces kompostování rychleji nastartovali, můžeme přimíchat již zralý kompost či hnůj. Kvalitní humus vznikne i přimícháním zeminy. Do kompostu lze přidat i různé urychlovače.
Důležitá je správná vlhkost.
Do dvou dnů se začne správně založený kompost zahřívat na teplotu přes 50 °C (aktivita mikroorganizmů) a dochází k tzv. hygienizaci, ničí se zárodky chorob a semena plevelů. Je však důležité přidávat větší množství materiálu najednou.
Po 1–2 měsících hromadu přeházíme, znovu promícháme a zajistíme tak znovu přísun vzduchu.
Čerstvý kompost získáme za cca 2–6 měsíců, vyzrálý za 6–12 měsíců.
Na kompost lze ukládat veškerý zelený odpad. Odpad z kuchyně nesmí obsahovat: živočišné zbytky (maso, kosti, mléčné výrobky apod.) a zbytky vařených jídel.
Patří sem: zbytky ovoce a zeleniny, kávové a čajové zbytky, skořápky z vajíček a ořechů, lepenka, papírové kapesníky, ubrousky, podestýlka domácích býložravých zvířat, posekaná tráva, listí, větvičky, plevele, zbytky zeleniny, piliny, hobliny, kůra, popel ze dřeva apod.
Do kompostu nepatří: kosti a zbytky masa, stolní oleje a tuky, popel z uhlí a cigaret, rostliny napadené chorobami, vykvetlé plevele, chemicky ošetřené materiály, plasty, sklo, kov, barvy a ředidla, potištěný papír (časopisy), kočičí, psí a lidské výkaly, pleny, prachové sáčky z vysavače, velké kameny apod.
Nezapomeňte: Při nadbytku uhlíku (příliš mnoho slámy, papír, dřevěná drť, piliny) se pochody zpomalují, uniká CO2 a dochází k řašelinatění. Při nadbytku dusíku (kuchyňský odpad, tráva) dochází ke hnití a uniká čpavek. Celkový poměr uhlíku k dusíku (C:N) by měl být asi 20-30:1.
