Rostliny pro suchá stanoviště
Jestliže vám na zahradu praží celý den slunce a vody je nedostatek, je pak potřeba květiny pro výsadbu dobře vybírat.
Suchomilné šruchy velkokvěté (Portulaca grandiflora) oplývají krásnými květy v mnoha barvách, které mohou být jednoduché i plné. V zamokřených půdách by uhnívaly, proto jsou ideálními kandidáty na suchá stanoviště. Ocení nejvíce suché zídky nebo skalky – vyžadují slunečné stanoviště, dobrou drenáž a půdu s nižším obsahem živin.
Mezi sukulenty patří adénium (Adenium) či agáve (Agave), které nabízejí celou řadu odlišných druhů od miniaturních až po vzrůstné. Hojně se pěstují ve Středomoří a na dalších místech s teplým klimatem, u nás se jim na sušších slunných místech bude dařit také. U těchto druhů rostlin je známo, že snadno překonají i dlouhodobé sucho. Adénium jsou rostliny příbuzné s oleandry, je tedy zřejmé, že jsou rovněž jedovaté (v zimě rostliny opadávají, měly by být tedy v suchu).
Efektními rostlinami jak do zahrad, tak k sušení jsou bělotrny. Bělotrn modrý (Echinops ritro) a bělotrn kulohlavý (Echinops sphaerocephalus), které patří mezi oblíbené včelařské rostliny. Pěstují jak pro okrasu, tak pro užitek. Jsou vyššího vzrůstu, kvetou od července do září a vyžadují suchou půdu a slunečné stanoviště.
Stejně jako bělotrn je i mydlice (Saponaria) medonosnou rostlinou dávající přednost slunným výživným půdám. Mnohokvětá květenství mají bílou až narůžovělou korunou. Řadíme je k vyšším trvalkám. Dříve byla mydlice lékařská (Saponaria officinalis) hojně využívaná k léčebným účelům hlavně při kožních nemocech.
Neprávem opomíjený bývá mák (Papaver), a to i přesto, že jeho okrasná hodnota v zahradách je nenahraditelná a možnosti využití rozmanité. Na výběr máme z mnoha druhů od skalkových až po vytrvalé vysoké zahradní máky (výška se pohybuje od 20 do 100 cm).
Pro pěstování rozchodníku (Sedum rupestre) se hodí slunné stanoviště a dobře drenážovaná půda. Kultivar Angelina má okouzlující jehličkovité listy, na slunci plné žluté vybarvení přecházející do ohnivě bronzové, zatímco v polostínu získají barvu lipové zeleně. Sušší prostředí mají v oblibě i další druhy rozchodníků.
Až metr vysoké keříky vytvářejí perovskie (Perovskia), jež jsou velmi nápadné díky svým stříbřitým listům a fialovým květům uspořádaných v latách. Na jaře je potřeba keříky hluboce sestřihnout. Stanoviště by mělo být slunečné a dobře propustné. Jsou plně mrazuvzdorné. Vykvétají v červnu a červenci.
Slunce a polohy chráněné před větrem miluje šalvěj (Salviae), jinak jsou rostliny šalvěje pěstitelsky nenáročné. Vysazujeme je do přírodních skupin, ale mohou se uplatnit i jako rostliny k řezu.
Pěstování levandule (Lavandula) na přímém slunci vám zaručí, že její barva i aroma bude velmi intenzivní. Aby levandule prospívala, potřebuje propustnou, nejlépe písčitou půdu, dobré odvodnění a dostatek slunečního světla.
