Máte-li skleník nebo fóliovník, předpěstovat saláty si můžete již nyní

Máte-li skleník nebo fóliovník, předpěstovat saláty si můžete již nyní

V obchodech ho sice zakoupíte po celý rok, ale není nad to, vypěstovat si vlastní chutnou hlávku na své zahradě či v truhlíku. Do nedávna se na našich zahradách pěstovalo jen omezené množství odrůd, ale nyní je nabídka na trhu poměrně široká a lze pěstovat netradiční, velmi chutné druhy salátů. Druhy můžete navíc nakombinovat tak, abyste chutné listy sklízeli od jara do podzimu. Osivo si vyberte také podle toho, zda chcete pěstovat salát v pařeništi nebo skleníku či ve volné půdě, i podle jeho upotřebení v kuchyni.

Semena hlávkového salátu vysejeme do misky nebo truhlíku mělce. V prvních dnech povrch substrátu několikrát denně důkladně rosíme rozprašovačem na květiny. Substrát se semeny nesmí proschnout, potřebují dostatek vláhy. Vzešlé sazeničky, ve stadiu tvorby pravých listů rostlinky, přepikýrujte do sadbovačů nebo do truhlíku do sponu 4 x 4 cm a zalévejte dle potřeby. Teploty ve dne udržujeme v rozmezí 16–20 °C, v noci 4–6 °C. Vyséváte-li semena přímo na záhon do řádků, ponechte mezi nimi a rostlinami tyto rozestupy: 20 cm u malých salátů, jako je „Little Gem”, 30 cm u tzv. máslových a ledových typů a 40 cm u kadeřavých salátů. Vzrostlý salát potřebuje prostor o průměru alespoň 30 cm.

Při výsadbě na konečné stanoviště je zásadou nesázet prokořenělý bal nijak hluboko, důležité je především sazenici i s balem opatrně vyjmout ze sadbovače, který pro lepší manipulaci můžete naříznout. Půda by měla být humózní. V průběhu pěstování salát nikdy nenecháme zarůst plevelem, vždy je dobré salát jemně okopnout, ale opravdu jemně, spíše nadrobit škraloup hlíny v jeho blízkosti. Salát není třeba nikterak hnojit. Při časné výsadbě salátů doporučujeme použít na přikrytí sazenic bílou netkanou textilii, je to vždy velmi výhodné a salát velmi dobře roste.

Sklizeň salátu je přibližně za 3–4 týdny od výsadby, u listových salátů sklízíme listy průběžně týden i 14 dní. Salát sklízíme nejlépe ráno s rosou, při sklizni by neměl být zvadlý. Chorobami salát většinou netrpí, většina odrůd, které pěstujeme, je vůči houbám naprosto rezistentní. Saláty by mohly napadat i virózy, ale to se eliminuje nyní už u osiva. Největšími škůdci jsou drátovci a slimáci. Drátovci jsou larvy brouka kovaříka, které se vyskytují nejčastěji tam, kde dříve bývala například louka (kovaříci se vyvíjí ve čtyřletém cyklu, a když se někde vyskytnou, není proti nim jiná obrana než mechanická – nejlepší je vysadit v místě výskytu pár testovacích salátů, nechat je napadnout a pak je mechanicky i s larvami odstranit). Nejlepší obranou proti slimákům je nízká zálivka a ruční sběr. I další škůdce jako jsou krtci, krtonožky nebo myši se doporučuje spíše plašit mechanicky než chemicky. Opatrně také s užíváním herbicidů i na okolních záhonech a pozemcích. Řada salátů citlivě reaguje na zbytky herbicidůpůdě, při kontaminaci herbicidy saláty vůbec nerostou. V případě salátů se doporučuje sázet postupně v menším množství. Při správném výběru odrůd a nenáročné péči o ně je každý pěstitel schopen vypěstovat hlávky salátů naprosto srovnatelné s těmi v obchodech.

Publikováno dne 2021-01-26 149

Menu