Špirlice - nejrozmanitější a největší druh masožravých rostlin na světě

Masožravé rostliny jsou podivuhodnými rostlinami. Mají různé tvary, barvy a je popsána spousta druhů a čeledí. Jedno však mají společné - dokáží lapit živočišnou kořist.

Špirlice patří do čeledi Sarraceniaceae. Rod špirlic je zastoupen velmi početnou skupinou druhů, mezi ty nejznámější patří: S. alata, S. flava, S. leucophylla, S. minor, S. oreophila, S. psittacina, S. purpurea, S. purpurea ssp. venosa, S. rubra, S. alabamensis a další.

Hlavním biotopem špirlic jsou pobřežní pláně jihovýchodu USA. Masožravky zde rostou na pláních tvořených nevýživným bílým pískem. Všechny špirlice se mohou mezi sebou křížit, především pak ty druhy, které kvetou ve stejnou dobu, jsou cizosprašné. Různí kříženci mohou kvést odlišnými barvami. Všechny květy jsou pětičetné a kvetou jeden týden, poté opadají a zůstane jen schránka, ve které se tvoří semena.

Špirlice pěstujeme ve směsi čisté neupravené rašeliny a bílého písku. Všechny druhy vyžadují trvale vysokou vlhkost, kořeny musí být stále v kontaktu s vodou, substrát nesmí nikdy vyschnout. V zimním období omezíme zálivku a substrát udržujeme pouze vlhký. Nezaléváme vodou z vodovodní sítě, je příliš vápenatá, rostlina by tak mohla brzy zahynout. Maximálně možné osvětlení, popřípadě oslunění po celý rok a nejlépe po celý den mají rády všechny špirlice. Pokud mají dostatek slunce, nádherně se vybarvují, žilnatí a některé druhy celé zčervenají. Pokud mají rostliny málo světla, začnou tvořit dlouhé, úzké listy s minimální nebo zakrnělou pastí. Špirlice je vhodné letnit. Ven je dáváme postupně od začátku jara, aby si přivykly na silnější slunce, jinak by se jejich pasti mohly spálit. Musíme dávat pozor na přehřátí rostlin pěstovaných v polozavřených nádobách. Rostliny nehnojíme! Žijí v půdách chudých na živiny, jejich kořenový systém je velmi omezený, slouží hlavně k uchycení rostliny a jako zásobárna vody. Živiny rostliny získávají z polapené kořisti.

Špirlice mohou napadnout, stejně jako jiné okrasné rostliny, zejména mšice a puklice. Občas se na rostlinách může vyskytnout plíseň. Pokud jsou pasti poléhavé, je to většinou způsobeno špatným pěstováním v nevětraných, málo světlých prostorech s přílišnou vlhkostí. Pokud jsou pasti již staré, začínají od konečků pomalu usychat. Když past uschne celá, je vhodné jí odstranit, předejde se tak vzniku možných plísní.