Jak s úspěchem pěstovat salát?

Výhodou salátu je zejména jeho rychlý růst a krátká vegetační doba, plně vyvinuté rostliny dopěstujeme za 50 až 60 dnů, už po 30 dnech od výsadby můžeme sklízet mladé křehké listy.

K pěstování salátu nepotřebujeme žádné výjimečné podmínky, jsou nenáročné, vyžadují jen slunnou polohu a v období sucha zálivku. Na živiny nemají příliš velké nároky, na škůdce příliš netrpí, mohou tedy růst i několik let po sobě na stejném místě. Musíme jen vybrat správnou odrůdu, některé druhy jsou určeny na pěstování v létě, jiné dokonce v zimě.

Od konce února lze vysévat semínka raných salátů do truhlíků, na záhon je přepícháme po postupném otužování od konce března. Na záhon semínka vyséváme od března, letní odrůdy v dubnu, podzimní v srpnu. „Japonským“ druhům nesvědčí horké letní dny - při dlouhém dni vybíhají do květu. Některé druhy dobře porostou i v truhlíku za oknem a můžeme je tak v podstatě sklízet po celý rok.

Rostliny je možné sklízet celé, nebo je seříznout 3 až 5 cm nad povrchem půdy tak, aby středové srdíčko zůstalo nepoškozené, znovu obrostou a vy se můžete těšit na druhou sklizeň.

Salátům se nedaří většinou v sousedství s celerem, petrželí a fenyklem. Téměř ideálními sousedy pro saláty jsou ředkve, ředkvičky, kedlubny, růžičková kapusta, zelí a rajčata. Pěstovat je můžeme i jako podsadbu mezi květinami a keři, zvláště druhy, které se sami vysemeňují (polníček, batolka, barborka) nebo mezi jahodami, česnekem, fazolemi a cibulovinami.

Na škůdce saláty příliš netrpí, rostlinky ale rádi napadají dřepčíci, největším škůdcem jsou však slimáci. Chránit je můžeme netkanou textilií, kterou přikryjeme záhon po vysetí. Slimákům nechutná polníček, barborka, lebeda ani batolka, nijak zvlášť si neoblíbili ani asijské listové saláty.

"