Jedle Pindrow je odrůda pocházející ze západních Himalájí.

Jedná se o stálezelený jehličnatý strom, mrazuvzdorný až do -12 °C.

Jedle španělská je endemitem jižního Španělska a severního Maroka, kde je dnes považována za ohrožený druh.

Silice, které jsou extrahované ze semen této jedle se využívají v marocké lidové medicíně k léčbě dýchacího ústrojí.

Tento dekorativní jehličnan dorůstá v dospělosti výšky kolem 20 m a roste velmi pomalu.

Jehlice jsou netradičně umístěné a rostou kolmo k větvím, které spirálovitě obtáčejí.

Jedle španělská má krásný vzhled, proto se nejčastěji vysazuje jako solitér do zahrad a parků.

V našich pěstebních podmínkách tato jedle uvítá teplé a chráněné stanoviště na slunci či v polostínu.

Jedle korejská je pomalu rostoucí jehličnatý strom dosahující výšky až 9 m.

Má cca 2 cm dlouhé jehlice, z jedné strany tmavě zelené a na druhé straně mají výrazně bílé pruhy. 

Šišky mají nafialovělou barvu, kvete v květnu a semena dozrávají v době od října do listopadu. 

Jedle balzámová je známá především v Kanadě a USA, kde se pěstuje na speciálních plantážích jako vánoční strom.

Tento dekorativní jehličnan dorůstá výšky 25–30 m.

Jehlice jsou tmavě zelené se světlými pruhy a po promnutí voní po balzámové silici, která se využívá k výrobě kanadského balzámu.

Jedle balzámová má krásný vzhled, proto se nejčastěji vysazuje jako solitér do zahrad a parků.

Jedle bělokorá je velmi známý jehličnan, který dorůstá výšky 25–30 metrů, může však dosahovat až 50 m.

Má dekorativní vzhled, proto se často využívá do parků a zahrad jako solitéra. Jedle vyniká pravidelným růstem, proto se nepěstuje jako bonsaj.

Jedle bělokorá má tmavě zelené, lesklé jehlice se světlými pruhy. 

Dřevo má podobné vlastnosti jako dřevo smrkové. Využívá se ve stavebnictví, truhlářství či k výrobě hudebních nástrojů.

V minulosti jedle tvořila většinu lesů, dnes je přirozené zastoupení tohoto jehličnanu na ústupu. Proto je jedle bělokorá zařazena mezi vzácnější druhy rostlin.