Jakou zeleninu pěstovat v srpnu?

Stejně jako červenec je i srpen na zahradách obdobím sklizně ovoce a zeleniny a květu mnohých okrasných rostlin.

Plodovou zeleninou, která nám dozrává na zahradě v srpnu, jsou např. rajčata. Plody rajčat, které nedozrají v průběhu srpna, kvůli chladným nocím a ránům, v září již pravděpodobně nedozrají. Proto tyčková rajčata, která už dosáhly výšky okolo 170 cm, za posledním listem zaštípneme. Podpoříme tím růst a dozrávání již vytvořených plodů.

Záhony po rané zelenině v tomto období máme již většinou volné. Protože v srpnu ještě máme před sebou dost teplých dnů, byla by škoda prázdné záhony neosít. Pro podzimní pěstování se výborně hodí např. polníček, ředkvičky, špenát, pekingské zelí či mangold.

Polníček je odolný druh listové zeleniny, který má podobné využití jako salát. Semena polníčku vyséváme tzv. na široko nebo do řádků. Příliš husté porosty vyjednotíme. Ačkoliv to může být časově náročné, můžeme hustě vyseté rostliny také přesazovat na nový záhon. Polníček na nich pěstujte s rozestupy po 10 cm a uvidíte, jak velké růžice budete mít.

Ředkvičky jsou oblíbenou zeleninou, jejíž pěstování opravdu nedá moc práce. Díky jejich krátké vegetační době je můžeme pěstovat i v srpnu.

Ředkvičky je možné vybírat podle jejich různých vlastností z velkého počtu odrůd. Vedle klasických dočervena zbarvených odrůd, můžete na stránkách www.osiva-semena.cz pořídit i osiva ředkviček červenobílých nebo žlutých. Pro letní pěstování jsou vhodnější tzv. východoasijské odrůdy, které v tomto období nemají tendenci tak moc vybíhat do květu. Většinu odrůd vyséváme do řádků vzdálených 15 cm a do hloubky 1 cm. Semena buď vyséváme na vzdálenost cca 2,5 cm nebo po vzejití hustý porost protrháme.

Od srpna pro podzimní výsev vyséváme také špenát. Špenát se seje do hloubky 2 cm a 20 cm vzdáleností mezi řádky. Špenát je podobně jako polníček velice nenáročný a jako potravina má přitom velký přínos pro naše zdraví. Pokud se rozhodnete pěstovat špenát, je pro dobrou sklizeň potřeba dodržet dvě základní pravidla. První pravidlo je nepěstovat špenát na suchých a chudých 
půdách. Druhé pravidlo souvisí také s výběrem stanoviště a týká se ochrany proti větru, který špenát nesnáší.

Většina zahrádkářů cibuli v srpnu sklízí, nicméně v tomto období je možné ji i vysévat. Během srpna vyséváme semena přezimujících odrůd. Rostliny jednotíme až na jaře. Takto vysetou cibuli můžeme v květnu sklízet jako tzv. „zelenačku“ nebo v červenci v klasické konzumní zralosti.

Na záhony uvolněné letní zeleninou můžeme dále vysazovat růžičkovou kapustu. Sazenice kapusty vysazujeme na vzdálenost 50 až 60 cm. Sazenice je vhodné vysazovat hluboko (až 10 cm). Stonky rostlin, které povyrostly, navíc přihrneme zeminou a kolem rostlin vytvoříme asi 10 cm valy. Na zvláště větrných stanovištích je výhodné k rostlinám opatřit dřevěné kolíky (cca 1 m dlouhé), které budou sloužit jako opora. Aby růžičky rovnoměrněji dozrávaly, odřízneme vrchol rostliny, jakmile spodní růžičky dosáhnou velikosti okolo 1 cm. Ačkoliv po prvním mrazu je růžičková kapusta ještě chutnější, jako ochranu před mrazy můžeme na stoncích ponechat listy. Lze ji ve většině oblastí sklízet během celé zimy.