×
Hledat v našem blogu

Zelenina z vlastní zahrádky šetří zdraví i peněženku

Je to zajisté na pováženou, tím spíš, že na českou zeleninu v našich supermarketech už téměř nenarazíte a ve většině případů se k nám dováží z jiných zemí, často okolních států Evropské unie. Řešení, jak si ji dopřát, je přitom více než jednoduché. Stačí si ji totiž vypěstovat přímo z vlastních semínek. Co do kvality se všude možně propírají třeba taková rajčata. Jistě jste se taky už setkali s tím, že jste se nechali unést pohledem na ta hezky naaranžovaná třeba právě v tom vašem supermarketu. Ano, na první pohled vypadají lákavě. První prozření však přijde u pokladny a pak hned doma, když se do takových rádoby „rajských jablíček“ zakousnete. Tu tam je typická chuť a o vůni už ani nemluvě.

Pěstování RAJČAT v Česku má přitom bohatou tradici a je velmi snadné.
To je také důvodem, proč se rajčata stala tak oblíbeným druhem zeleniny pěstěné zahrádkáři u nás. Semena rajčat se vysévají začátkem dubna do malých květináčků po 2-3 kusech. Květináče je však nutné umístit na teplý okenní parapet nebo do skleníku a zeminu v nich udržovat stále vlhkou. Hned jak sazeničky trochu vyrostou, vyberte z nich tu nejsilnější, ostatní vytrhněte. Rajčata potřebují dostatek světla a místa, aby byla silná a zdravá. Jakmile rostlinky prokoření květináčky, přesaďte je do větších nádob. Na začátku května rajčata přesuňte do pařeniště nebo na chráněné místo u domu, aby se začala otužovat.

Během chladných nocí však rostliny chraňte fólií nebo skleněnou tabulí. Na záhon se rajčata přesazují po 20. květnu, jakmile pomine nebezpečí ranních mrazíků. Nejlépe se jim bude dařit na velmi slunném stanovišti. Rajčata zasaďte do půdy hodně hluboko, až k prvnímu řapíku. Můžete je vysadit i trochu našikmo, rostliny si tak vytvoří přídavné kořeny, díky nimž budou moci přijímat více vody a jsou pak silnější a výnosnější. Rajčata po vysazení vydatně zalijte. K rostlinkám zapíchněte silné a dlouhé tyčky, k nimž je budete přivazovat. Vhodnými sousedy rajčat jsou všechny druhy košťálové zeleniny, celer, pórek, špenát, petržel nebo listový salát.

Další z vítaných pochutin na vaší zahrádce, by mohla být například MRKEV.
Mrkve patří mezi chladnomilné rostliny, což je pro pěstování v našich podmínkách relativně vhodné. Ideální teplota pro tuto kořenovou zeleninu je někde okolo 16 °C. Nejlépe se mrkvi daří v půdě, která je lehká a také hodně úrodná. Jestliže jste teprve ve fázi, kdy se rozmýšlíte, kam umístit záhon, můžete-li si vybrat, volte otevřenou plochu. Předtím, než se rozhodnete zasít mrkev, prohledejte záhon a zbavte ho všech kamenů. Rané karotky je nutné zasít již na jaře. Nejlépe v měsíci dubnu, ale prakticky je můžeme zasít už v době, kdy víme, že nehrozí mrazy, respektive v době, kdy se teplota vyšplhá nad nějakých 7 °C a je konstantní. Pozdní druhy mrkve se sejí až v období konce jara. Způsob výsadby je u mrkve relativně důležitý. Ideálně zasejte semena mrkve zhruba 1-2 centimetry hluboko. Výsev je nejběžnější v řádcích, jejichž vzdálenost by měla být okolo 15 centimetrů. Jestliže dojde k příliš hustému výsevu mrkve, je důležité ji po určité době protrhat. Pokud tak neučiníme, mrkve nebudou mít podzemní část dostatečně silnou.

Zeleninou hojně využívanou v českých, moravských i slezských kuchyních, kterou si můžete na svém záhonu také bez větší námahy vypěstovat, je FAZOLE.
Stačí se jen rozhodnout, zda chcete fazolky na lusk, na semeno, fazoli keříčkovou nebo popínavou k opoře. Fazole je teplomilná rostlina, dobře snáší přímé slunce i mírné přistínění. Není náročná na živiny. Musíme ji ale často zalévat, půda nesmí být kyselá. Fazolkové lusky můžeme sklízet během celého léta. Jsou ideální k zamrazení, nehodí se však k delšímu skladování v ledničce. Fazolky, které nejsou určené pro konzumaci i s lusky, vždy tepelně upravte. Fazole patří mezi velmi zdravou zeleninu, obsahují hodně proteinů a vlákniny, z minerálních látek pak hodně vápníku, fosforu a železa. Luskové fazolky snižují hladinu cukru v krvi a jsou vhodné pro cukrovkáře. Fazol snižuje krevní tlak, své využití má rovněž v homeopatii.

Zeleninou, jejímž pěstěním rozhodně nic nepokazíte, je v neposlední řadě PAPRIKA.
Papriky patří vůbec k nejoblíbenější zelenině. Křehké rajčinové, sladké kapie, pálivé chilli, její chutě jsou stejně rozmanité, jako barvy a tvary. Vlastní plody nejen že chutnají nejlépe, ale vyplatí se i finančně. Zvláště pokud si právě sazeničky vypěstujete již od semínek. Papriky mají dlouhou vegetační dobu. Semena je proto vhodné vysévat již v únoru, do lehkého substrátu. Klíčícím rostlinkám je třeba poskytnout dostatek tepla, nad 22°C, a světla. Ideální je okenní parapet orientovaný na jih či východ, světlo by neměla ubírat ani záclona. Klíčení urychlíte máčením semen. Až se vytvoří dva pravé lístky, rostlinky přepichujeme do samostatných květináčků či kelímků. Na záhony se sazeničky paprik vysazují až v druhé polovině května, kdy nehrozí přízemní mrazíky. Vyberte jim co nejvýhřevnější polohu chráněnou před větrem, ideálně u jižně orientované zdi. Plody vaší práce na sebe poté nenechají dlouho čekat a vy nakonec také jistě nebudete litovat!

Tag: Zelenina
Podobné články

Menu

Menu

Založte si u nás účet a uložte si Vaše oblíbené zboží

Přihlásit se