Ani v září se na zahradě nemusíte nudit

Ani v září se na zahradě nemusíte nudit

Počasí v září je už značně nestálé. Dostatek teplých dní vhodných k aktivnímu odpočinku na zahradě se obvykle najde, ale ve větší míře už jsou prostřídány chladnějšími dny a když ne dny, tak nocemi skoro určitě. K typickým činnostem tohoto měsíce patří postupné sklízení úrody na jedné straně a příprava záhonů pro další pěstování na straně druhé.

Už od srpna sklízíme podzimní odrůdy jádrovin, broskví a někde i švestek. Kromě slunečního svitu potřebuje dozrávající ovoce také dostatek vláhy, proto během suchých dnů ovocné stromy zaléváme. V zeleninové zahrádce v září pomalu končí nebo už skončila sklizeň okurek, ale pokračuje u rajčat. Sklizeň rajčat bychom měli zvládnout před příchodem podzimních mrazíků. Pokud meteorologové očekávají mrazíky, sklizeň dokončíme a nedozrálá rajčata necháme dozrát doma. Koncem září můžeme zahájit sklizeň pozdní kořenové zeleniny.

Záhony, ze kterých jsme už veškerou úrodu sklidili, je potřeba vyplet, zrýt a pohnojit. Při provádění této činnosti bychom měli vycházet z osevního postupu. Pokud osevní postup nemáte, je vhodné si alespoň na příští rok rozmístění kultur naplánovat. Na živiny nejvíce náročná je zelenina tzv. první trati. Do této skupiny patří především košťáloviny (brokolice, květák, kedluben či zelí) a zelenina plodová (rajče, okurky, papriky atd.), kterou zařazujeme bezprostředně po organickém hnojení. Plodiny druhé tratě, mezi které patří kořenová, listová a cibulová zelenina, mají střední nároky na živiny a na záhonech je pěstujeme až druhým rokem. Třetí rok od hnojení na záhonech pěstujeme zeleninu třetí tratě, kam patří všechny luskoviny, které pomocí hlízkových bakterií získávají pro výživu vzdušný dusík a jejich nároky na obsah živin v půdě jsou proto nejnižší.

Na uvolněné plochy v zeleninové zahrádce můžeme vysévat odolnou listovou zeleninu, to znamená špenát, zimní salát nebo kozlíček polníček. Listy polníčku se konzumují v čerstvém stavu. Semena polníčku vyséváme do řádků vzdálených cca 10 cm a na tuto vzdálenost vzešlé rostlinky i jednotíme. Příliš husté porosty vyjednotíme. Do pařeniště, nevytápěných skleníků nebo fóliovníků je můžeme vysévat i v říjnu.

Do trávníku a na záhony sázíme krokusy, modřence, tulipány a další tzv. podzimní cibuloviny. Podzimní cibuloviny je velice jednoduché pěstovat a jejich květy hýřící barvami jsou tou pravou jarní ozdobou do každé zahrádky. Ty nejnovější a nejkvalitnější odrůdy pocházejí tradičně z Holandska. Vy je z pohodlí Vašeho domova můžete objednávat na našich internetových stránkách. Podzimní cibuloviny je vhodné vysazovat pomocí sázecího kolíku. Uděláme jím jamku, do které cibuli vložíme. Jamky by neměly být příliš úzké, aby nevznikl pod vloženou cibulí volný prostor vyplněný vzduchem, což rostlinám škodí a špatně pak kvetou. V porovnání s výškou cibule by měla hloubka sázení být zhruba dvojnásobná (nad horním koncem cibule). Do nádob vysazujeme cibuloviny pro jarní výzdobu a rychlení.

V září je možné zažít i s výsadbou jehličnanů případně jiných stálezelených dřevin. Do půdy je vsadíme nejlépe s kořenovým balem a pořádně je zalijeme. Důkladná zálivka je předpokladem dobrého přezimování, proto v tomto období na zahradě zaléváme i dříve vysazené dřeviny a hlavně jehličnany.

Publikováno dne 08. 09. 2017 235
Štítek: Cibuloviny, zahrada

Naše články

Kategorie našich článků

Vyhledávání v našich článcích

Menu