Je tu období padání listí, v listopadu je na zahradě pořád spousta práce
Spadané listí před zimou z trávníku vyhrabejte, pod vrstvou mokrého lupení totiž trávník nemůže dýchat, žloutne a mohli by ho napadnout různé houbové choroby či plísně, např. sněžná.
Hnojení před zimou není zas tak důležité, horší je pokud si na trávník neuděláte trochu času a nevyhrabete ho.
Při úklidu zahrady myslete i na živé tvory, kteří tu žijí a v příštím roce vám budou pomáhat v boji se škůdci. Přepečlivý úklid rozhodně neocení. Někde v rohu můžete nechat hromádku listí a větviček pro hmyz a drobné živočichy, na záhonech ponechat pár odkvetlých trvalek s pevnými stonky či některé letničky – třeba třapatky, rudbekie, divizny, slunečnice, máčky nebo štětky barvířské pro ptáky.
Také opadané podzimní plody, třeba z kdoulovce nebo okrasných jabloní, nechte klidně na zemi, ptákům se tak postaráte o přirozený zdroj potravy. Připravte krmítka a rozvěste budky.
Nezapomeňte také na přípravu zásob čerstvými vitaminy. Z velkého trsu venkovní pažitky nebo petrželky si odrýpněte motyčkou pár trsů. Květináče venku ponechte do prvních mrazů, pak je přeneste do sklepa. Podle potřeby začněte pažitku či petrželku rychlit – květináče postavte v kuchyni na parapet a zalijte je.
Prořezali jste stromy a nevíte co s hromadou větví? Štěpkovač je zpracuje na užitečnou štěpku. Nemíchejte ale materiál z jehličnatých a listnatých stromů (štěpka z jehličnanů se hodí pro mulčování azalek, rododendronů nebo do vřesovišť, tj. k rostlinám kyselomilným – má totiž nízké pH, štěpka z listnatých stromů má neomezené použití – poslouží jako mulč, chrání před plevelem, používá se do vysokých záhonů a vylehčuje těžkou půdu).
Jestliže jste vysazovali nové stromky, ať už ovocné nebo okrasné, zkontrolujte je, znovu jim trochu přišlápněte kořeny, zalijte je, a pokud se propadla výsadbová mísa pod úroveň okolní půdy, dosypte k nim další zeminu. Opěrný kolík v půdě dobře ukotven.
Kontrolujte uskladněnou zeleninu, ovoce, zejména pak dýně. Je možné, že jste při ukládání přehlédli napadený plod a uložené zásoby se začnou rychle kazit. Odstraněním jednoho zkaženého plodu můžete zachránit půl úrody. Na rozdíl od jiných druhů ovoce a zeleniny, které pro skladování potřebují vyšší vzdušnou vlhkost, dýně potřebují spíše sucho. Dobře uskladněné dýně vydrží klidně až do jara - dejte je na police vystlané slámou nebo do zavěšených sítí. Od podlahy je musíte případně izolovat.
Zelené hnojení je jednoduchým a ekologickým způsobem provzdušní půdu a dostane do půdy organickou hmotu.
Před zarytím můžete nechat porost přejít mrazem, bude se lépe zpracovávat, nebo záhony zrýt až na jaře. Použít lze řadu rostlin, měli byste ale vybírat podle druhu půdy, kterou chcete zušlechtit - v těžkých půdách se v zimě zelená hmota rozkládá pomalu, proto by se na ní měla přednostně pěstovat směska obilí a vikev, kterou vysejete už koncem léta, na ploše přezimuje do jara a potom se zapraví do půdy.
Pro lehké půdy, které jsou více provzdušněné, a rozklad rostlin v nich proto probíhá rychleji je ideální třeba svazenka, která má bohatý kořenový systém a půdu pěkně prokoření.
Oblíbené je zelené hnojení z čeledi brukvovitých, ale pozor, kvůli střídání plodin je trochu problematické, navíc hořčice, řepka nebo ohnice mohou přenášet choroby, které napadají brukvovitou zeleninu (kedlubny, květák nebo kapustu).
