Pastiňák se od petržele liší jemnější a sladší chutí

Pastiňák se od petržele liší jemnější a sladší chutí

Pastinák setý (Pastinaca sativa), je kořenová zelenina podobající se petrželi, od ní se však liší mnohem jemnější a sladší chutí. Je to dvouletá rostlina spadající do čeledi miříkovitých (Apiaceae). Druhým rokem, v období letních měsíců, kvete žlutými nebo žlutozelenými květy. Pochází z východního Středomoří, Kavkazu a střední Asie. V minulosti nahrazoval brambory a byla také zdrojem cukru.

U nás se nejčastěji pěstuje některý z těchto dvou druhů:

  • Bielas

Pozdní odrůda s dlouhými kořeny a vysokým výnosem; je vhodný na sušení, mražení a na dlouhodobé skladování; vegetační doba je 210 - 220 dní.

Odrůda odolná vůči chorobám a škůdcům, hodí se tedy zejména pro ekologickou produkci; lze očekávat vysoký výnos silně aromatických kořenů, které jsou 25 - 30 cm dlouhé a ostře zakončené; je možné jej pěstovat i jako ozimou kulturu; vegetační doba je 210 - 230 dnů.

Na pěstování je pastiňák poměrně nenáročný. Nejlépe se mu bude dařit na slunci či v polostínu, půda by měla být písčitá, vlhká a dobře prohnojená. Pro pěstování jsou nevhodné pozemky zaplevelené, prokořeněné, situované ve stínu. Rostlina klíčí poměrně dlouho, proto je dobré ji vysévat již časně z jara. Ideálním měsícem pro výsev je březen. Semínka sadíme do hloubky 2-3 cm ve vzdálenosti 35 cm od sebe. Mladé rostlinky je po vzejití potřeba vyjednotit a ponechat jen ty nejsilnější na vzdálenost asi 10 cm.

Sklízíme ho na podzim, kdy se jeho kořeny vytáhnou ze země. Sklizeň je v krajním případě možné provést až další jaro, ale je důležité to udělat dříve, než se rostlina probere ze zimního spánku a začnou rašit květní stvoly. Přezimovat ho můžeme nechat ve vlhkém písku nebo pařeništi. I při skladování je důležité udržet v zelenině vláhu. Pro skladování jsou vhodné teploty 0–1°C a relativní vzdušná vlhkost 95–98%.

Tato zelenina obsahuje plno vitamínů (C, E, A a vitamín B6), a minerálů, jako je například fosfor, vápník, síra, chlor a v neposlední řadě také draslík (600 mg na 100 g). Je také výborným zdrojem vlákniny. 100 g pastináku má přibližně 55 kalorií. Díky obsahu alkaloidu pastinacinu působí zelenina močopudně a zbavuje tak tělo močových kamenů, zároveň zklidňuje organismus, snižuje tlak a zlepšuje chuť k jídlu. V lidovém léčitelství se připravuje odvar nebo nálev ze strouhaného kořene.

Publikováno dne 2019-06-28 Zahrada, Zelenina 81
Štítek: Zelenina

Kategorie našich článků

Vyhledávání v našich článcích

Menu