Jak na pěstování řepy?
Beta vulgaris, řepa obecná je významná dvouletá hospodářská plodina z čeledi amarylkovitých. Řadíme ji mezi okopaniny. Dorůstá výšky 50 až 100 cm, má kůlovitý kořen, nebo kořenovou bulvu. Lodyha se v horní části větví a je hrubě rýhovaná, listy jsou přízemní dlouhé řapíkaté s vejčitou čepelí. Dostala se k nám z pobřežních oblastí Evropy, ze Středozemí a Kanárských ostrovů.
Druhy řepy:
Cukrová řepa (Beta vulgaris var. altissima) – je zemědělská plodina, jejíž bulvy jsou využívány v cukrovarnickém průmyslu pro výrobu cukru a také se z nich vyrábí líh.
Červená řepa (Beta vulgaris sub. vulgaris) – jinak také řepa jedlá, pěstovaná jako kořenová zelenina, jde o jeden z nejrozšířenějších druhů řep. Nejznámějšími odrůdami jsou:
- Betina - kulovitá odrůda odolná proti chorobám, vegetační doba je 120 dnů,
- Pablo F1 - kulovitá odrůda velmi sladké chuti s vegetační dobou 90 dní,
- Renova - polodlouhá nasládlá odrůda s vegetační dobou 3 až 4 měsíce,
- Tonda di Chioggia - raná kulovitá odrůda, dužnina má červenobílé proužky,
- Monopoly - klasická odrůda salátové řepy,
- Burpee's Golden - kulovitá odrůda s dužninou žluté barvy.
Krmná řepa (Beta vulgaris sub. rapacea) – pěstovaná na krmivo pro hospodářská zvířata.
Je to jednoletá plodina, která má v závislosti na odrůdě vegetační dobu 60 až 120 dní. Většinou ji vyséváme na konci dubna či na začátku května, jakmile odezní poslední mrazíky. Když bychom ji vyseli na jaře při příliš nízkých venkovních teplotách, mohla by vybíhat do květu. Půda musí mít dostatek živin, nesmí však být překyselená, štěrkovitá ani čerstvě pohnojená. Půdu udržujeme přiměřeně vlhkou. Svědčí jí slunné stanoviště. Sázíme ji do řádků po 2 zrnech, které jsou od sebe vzdáleny 30 cm. Po vzejití, vyjednotíme, nakonec vždy ponecháme jen jednu – tu tmavší. Řepa není příliš náročná na péči a je také dobře odolná proti chorobám a škůdcům. Sklidíme ji na podzim, než přijdou první mrazy. Po sklizni odstraníme z rostlin určených ke skladování kroutivým pohybem listy, čímž zabráníme vysychání. Před uskladněním ji očistíme, osušíme a poté ji můžeme uložit v chladném temném sklepě.
Řepa je bohatou zásobárnou látek důležitých pro lidské tělo. Má vysoký obsah vitamínu B1, B2, C a také minerály, jako je železo, draslík, hořčík, fosfor a křemík. Obvykle se konzumují pouze hlízy, ale i její listy jsou bohatým zdrojem beta-karotenu. Nezralá řepa obsahuje hodně kyseliny šťavelové. Červené barvivo řepy – betanin - rozšiřuje věnčité tepny, zpevňuje stěny vlásečnic a je prospěšné proti vysokému tlaku krve. Prospívá cévnímu systému, zvyšuje tvorbu červených krvinek, zabraňuje kornatění tepen (ateroskleróze), chrání před infarktem a snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Šťáva z řepy pročišťuje játra, řepa se tak doporučuje konzumovat při léčení jaterních poruch a zácpy, je také doporučována jako prostředek vhodný k odstraňování parazitů. Má močopudné účinky, podporuje činnost žaludku a tvorbu žluči. Tlumí nervozitu, podráždění a překrvení. Prý zahání chuť na sladké, proto je skvělou potravinou při redukčních dietách.
"
